Báseň č.3

20. dubna 2009 v 17:36 | capepeidy |  Básne


Keď obloha hviezdna
trochu nám zbledla,
dvaja sú pod ňou
muž so ženou.
Vlasy vejú do tváre
a úsmevy sú ťarbavé
dotyky pier
ako plač hlasné
hlasy sú krásne
A tá obloha nočná
stále je mocná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama